Západní Čechy jsou známé svými lázeňskými městy s horkými prameny. Málokdo ale ví, že zdejší minerální vody mají původ ve vulkanické minulosti Země. Z hlubin zemské kůry zde po tektonických zlomech nestoupají jen horké vody, ale i sopečné plyny – pozůstatek dávné geologické aktivity a důkaz, že oblast je stále činná. Výrony plynů procházejících ve vodě, takzvané mokré mofety, poznáme snadno podle jezírek s probublávající vodou. Kromě nich jsou zde k vidění takzvané suché mofety – miskovité plochy holé hlíny bez života, kde často najdeme uhynulý hmyz, nebo obratlovce. V těchto místech se přímo ze země uvolňuje oxid uhličitý, jehož koncentrace v plynu dosahuje až 99.9%. Kromě CO2 se ze země uvolňuje také sirovodík, takže mofety poznáte i podle nepříjemného zápachu.
Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy výrony plynů dlouhodobě sledují. Zajímá je souvislost mezi množstvím uvolňovaných plynů a zemětřesnými roji, které se občas v oblasti vyskytují. V okolí Chebu se nachází přibližně 20 seismických stanic, kde probíhá permanentní měření seismické aktivity. Zemětřesné roje, tedy série menších otřesů, se zde vyskytly například v letech 2008, 2011, 2014 a 2021, a většinou byly následovány zvýšenou produkcí sopečných plynů. Přímá souvislost mezi těmito dvěma jevy ale zatím nebyla bezpečně prokázána.
Studenti druhého ročníku geologie, kteří se na konci září zúčastnili exkurze na mofetová pole, navštívili v doprovodu profesora Tomáše Fischera lokalitu u Hartoušova, mofetu Bublák u Milhostova a Národní přírodní rezervaci SOOS. Měli možnost vidět seismickou stanici, monitorovací vrty a geofyzikální muzeum ve Skalné.
Nastupující generace studentů geovědních oborů je nadějí pro vznikající geoenergetický průmysl, kde je velký nedostatek odborníků. Zajímalo nás proto, co mladé lidi přivedlo ke studiu geologie a jaké mají povědomí o geotermální energii.
Klára, studentka 2. ročníku oboru geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, se svěřila, že si tento obor vybrala pro svou lásku k horám. “Jako malá jsem sbírala kameny a zajímal mě původ jejich vzniku. Letos v létě jsem byla na exkurzi ve Švédsku, kde je rozvinutá těžba rud a geologové tam mají velké uplatnění. Nevím, jaká je situace v Čechách,” dodává Klára. Do budoucna ji láká studium ložiskové geologie nebo geofyziky. Zatím je spokojená jak s průběhem studia, tak s individuálním přístupem většiny pedagogů. O geotermální energii toho zatím mnoho neví.
Zajímavý přístup zvolil Klářin spolužák Ondřej, který studuje geologii společně s politologií. Láká ho především přesah těchto oborů do státní správy a environmentální politiky. O geotermální energii a jejím využití má jen povrchní představu, ale během tohoto semestru se o ní dozví víc v nepovinném předmětu, který si vybral v rámci svého studia na Přírodovědecké fakultě. Stejně jako Kláru, i jeho zajímala příroda a chtěl do jejích tajů proniknout.
Geovědní disciplíny mají velkou budoucnost a nabízí širokou škálu uplatnění. Odborníci budou potřeba zejména v nově vznikajícím sektoru geotermie, který je v posledních letech na vzestupu nejen v České republice, ale i ve světě. Je potřeba tyto informace rozšířit mezi studenty středních škol, aby měli motivaci jít tyto zajímavé, ale náročné obory studovat. Doufáme, že exkurze organizované ve výzkumném centru RINGEN v Litoměřicích a přednášky o projektu SYNERGYS, pořádané nejen pro střední školy, přispějí k propagaci geotermálního sektoru.
