Geotermální projekt obecně

K čemu lze geotermální energii využít?

Odpověď

Zemské teplo může vytápět a chladit jednotlivé budovy i celé čtvrti. Při vyšších teplotách může zásobovat tepelné sítě a v některých lokalitách sloužit také k výrobě elektřiny.

Způsob využití závisí hlavně na teplotě, hloubce a vlastnostech horninového prostředí. U mělkých systémů se teplo obvykle získává pomocí tepelného čerpadla. Hlubší zdroje mohou dodávat teplo přímo do průmyslových provozů nebo do soustav zásobování teplem. K výrobě elektřiny je potřeba dostatečná teplota a vhodná technologie.

Podzemí může sloužit také jako zásobník. Teplo vyrobené například solárními kolektory v létě se uloží do horninového prostředí a v zimě se znovu odebere. V takovém případě podzemí není původním zdrojem veškeré uložené energie, ale funguje jako dlouhodobý tepelný akumulátor.

Jaké jsou hlavní výhody geotermální energie?

Odpověď

Geotermální energie je čistým a neustále dostupným obnovitelným zdrojem, jehož výkon není závislý na roční ani denní době ani výkyvech počasí. Samotné vrty nejsou náročné na prostor - díky technologii “směrového vrtání” lze zrealizovat několik vrtů najednou z jediného místa o ploše 50 x 50 m, i když v hloubce tyto vrty od sebe mohou být vzdáleny stovky metrů.

Oproti tradičním energetickým zdrojům má zanedbatelné emise skleníkových plynů, oproti větrným a vodním elektrárnám nenarušuje ráz krajiny ani místní ekosystémy, její instalace a údržba nevyžaduje mnoho vzácných nerostných surovin z politicky i ekologicky problematických zdrojů. Geotermální energie pro vytápění a přímé využití je navíc dostupná prakticky všude na světě, konkrétní možnosti jejího využití závisí na místních geologických podmínkách a dostupných technologiích.

Jaké základní fáze má geotermální projekt?

Odpověď

Geotermální projekt má stejný postup jako průzkum nerostných surovin. Regionální průzkum z veřejně dostupných dat z geologického mapování, existujících vrtů apod. vytipuje nadějné lokality. V těchto lokalitách poté proběhne podrobný průzkum, který obvykle sestává z kombinace několika povrchových geofyzikálních měření a vyhloubení průzkumných vrtů, z nichž se odeberou vzorky hornin a kapalin a provedou se další geofyzikální měření.

Následuje fáze zhodnocení dostupného zdroje, kde se za pomoci doplňkových měření stanoví přesná pozice, velikost a výkon zdroje i případná rizika a komplikace k jeho těžbě.

Pakliže i tato fáze přinese pozitivní výsledky (tedy že zde surovina – v našem případě teplo – je v dostatečné koncentraci a ekonomicky získatelná), přichází fáze vlastní realizace, tedy hloubení a vystrojování čerpacích a vtláčecích vrtů a vybudování nezbytné infrastruktury na povrchu.

Na konci doby životnosti každého těžebního nebo energetického projektu by měla následovat také fáze sanační, tedy uvedení do původního stavu před realizací nebo stavu co nejbližšímu (např. zasypání lomů, zacementování vrtů apod.) Životnost geotermálních projektů se v současnosti měří na vyšší desítky let. Například nejstarší geotermální projekt na světě, Larderello v Itálii, je v provozu již 120 let.

Jaký je rozdíl mezi mělkou a hlubinnou geotermální energií?

Odpověď

Mělké systémy využívají desítky až stovky metrů hluboké vrty a zpravidla potřebují tepelné čerpadlo. Hlubinné systémy sahají do kilometrů a získávají teplo o vyšší teplotě.

Pevná hranice mezi mělkou a hlubinnou geotermií neexistuje. Mělké vrty se běžně používají pro tepelná čerpadla nebo pro sezónní ukládání tepla. Pracují při nižších teplotách a mohou sloužit jednotlivým budovám, areálům i tepelným sítím.

Hlubinné vrty dosahují obvykle několika kilometrů. Jejich cílem je zpřístupnit horniny s vyšší teplotou a získat z nich teplo pro větší odběratele nebo městské teplárenství. Výsledek závisí nejen na teplotě, ale také na puklinách, propustnosti hornin a možnosti zajistit potřebný průtok.

Jaký přínos má obecně geotermální projekt pro místní komunitu?

Odpověď

Projekt přináší do regionu výzkumnou infrastrukturu, vzdělávání a spolupráci s firmami.

Místní komunitě může nový geotermální projekt přinést čistou energii pro výrobu tepla a případně elektřiny, odborná pracovní místa, využití brownfieldu a zvýšení atraktivity města.

V Litoměřicích už projekt vytváří zázemí pro výzkum, exkurze, výuku a spolupráci akademických institucí, města a firem. Energetický přínos se bude odvíjet od výsledků hlubinných vrtů, zkoušek mělkých zásobníků a podmínek napojení na městskou tepelnou síť.

Spolufinancováno Evropskou unií a Ministerstvo životního prostředí
Projekt SYNERGYS - systémy pro energetickou synergii byl podpořen z Operačního programu Spravedlivá transformace 2021 - 2027 pod reg. číslem CZ.10.02.01/00/22_002/0000172 v rámci výzvy 10_22_002 Ministerstva životního prostředí.